Jak na burčák !

Jak jsem uvedl dříve, letos ještě žádná pořádná sklizeň nebyla. Z Bianky jsem sice 1,5 litru moštu vylisoval, ale na burčák to je opravdu málo. Měl jsem však to štěstí, že se mi ozval kamarád, který má u babičky na zahradě nějaké keříky hroznů, neví co s tím a když si to neosbírám, tak to tam shnije.
Lepší zprávu jsem nemohl dostat, ty hrozny jsem tam nechat nemohl.
Podle stáří vinohradu přes 20let a tvaru listů předpokládám, že se jednalo o Frankovku.

Předpokládal jsem, že k burčáku se dostanu tak nejdřív za rok, nebo za 2 - ale já si to mohl vklidu vyzkoušet nanečisto na jiných hroznech, super!!

Hroznů jsem nakonec posbíral plnou bednu, dobrých 15kg.


Jeden keř měl hrozny jiné odrůdy (asi Vavřinec), takže přední list na Frankovku nesedí :-)

První krok, velmi důležitý je zbavit hrozny třapiny a nehezkých hroznů.
Dělá se to proto, že třapina (to je stonek na kterém rostou bobulky) obsahuje sice něco máličko cukrů, ale hodně kyselin, tříslovin a rostlinných barviv. Do vylisovaného moštu se pak dostanou nevhodné zelené tóny, které negativně ovlivňují výslednou chuť.
Někde jsem četl, že v jižních státech, kde je třapina vyzrálá, tedy zdřevnatělá, si s tím hlavu nelámou a lisují hrozny i s ní.
Ono se to nezdá, ale ruční "odzrnění" se protáhlo na hodinu a čtvrt. Výsledkem byla naplněná dětská vanička bobulemi - výsledek po vytřídění - 14kg čistých hroznů.
Někde jsem našel dřevěnou palici vhodného tvaru a hrozny pomačkal.

Vzhledem k tomu, že jsem měl k dispozcii hrozny červené, nechal jsem je ve vaničce uležet namačkané do druhého dne, aby se z nich uvolnilo barvivo. Bílé hrozny se ležet nenechávají a lisují se ihned!

Poučení pro příště - chce to káď, asi něco takového:
http://www.vinarskyraj.cz/katalog/sklizen-a-zpracovani/plastove-vyrobky/plastove-kade/plastova-kad-vinarska-110l

Druhý den lisování, na prastarém, maličkatém lisu na rybíz po pradědovi. Ne - už nikdy více.
Tolik zbytečné práce, teklo to všude kolem. Lisoval jsem přes plínku i přes plastový pytel. Oboje na houby, výlisnost nic-moc. Odpad byl mokrý. Celkově 9-10 litrů moštu. S lepším lisem nejmíň o litr víc. Takže příští rok je investice do nového lisu nezbytná.

Líbil by se mi nějaký takový:
https://www.aztechnika.cz/lis-na-ovoce-nerez-hydraulic-18l-2t-28128.html?gclid=Cj0KCQjw0ejNBRCYARIsACEBhDNyBZE_UVi4pfiriRdjQmYUwero0SPQP2RA-EFJjy7wETV_crGvEvcaAj_aEALw_wcB

Ale chtěl bych ho za poloviční cenu :-(

Stáčel jsem rovnou do demižonu. Výsledná tekutina měla dle moštoměru cukernatost téměř 19 stupňů, paráda :-) Moštoměr jsem musel koupit v místním obchodě, něco takového:
https://www.vmd-drogerie.cz/schneider-cukromer-bez-teplomeru-0-30-v-pouzdre-1-kus/

Červené, aby dobře prokvasilo, by se mělo dosladit na 21° cukernatosti. Takže ty 2 chybějící stupně jsem musel dosladit. 125g cukru / 10litrů moštu / stupeň cukernatosti. Já tedy přidal cca 300g cukru. Cukr tam nesypejte! Je potřeba trošku moštu odlít bokem - přidat do něj cukr a ten v něm rozpustit. Tak abychom do hotového moštu přidali roztok, který se hezky smíchá. Pozor na to, aby jste do moštu roztok nelili příliš horký, neměl by mít víc než 20 stupňů. Cukr se používá normální, řepný -  třeba krystal.
Důležité je také přidat vinné kvasinky, já to vyřešil tak, že jsem místo toho přidal zbytek burčáku ze Znovínu - tak 2 deci, to proces značně urychlí a výsledek stál za to!

Burčák jsem naplnil do demižonu, vršek zazátkoval korkem s dírou a do něj dal "bublák", tedy kvasnou zátku.

Za 3 dny ve sklepě v cca 15 stupních celsia jsem stáčel skvělý burčák. K tomu je potřeba průhledná hadička, u nás ji měli v železářství, poslední kus za 30 kč, jiný typ byl nesmyslně asi za 150..

 

Známí hodnotili, že prý lepší burčák nepili :-) Myslím si, že za to může především odrůda, Frankovka je známá vyšší kyselinkou, ta pak způsobí to, že burčák má chuť!


Na závěr připíšu několik dalších čerstvých zkušeností ze Září 2017. Dostal jsem se ještě ke 3 různým hroznům.

Cca 5kg Muller Thurgau (zase odhad odrůdy, nejsou to mé hlavy) - cukernatost 22°. Nedoslazoval jsem, burčák z toho vyšel sladký, nevýrazný, málo kyselin. Lisoval jsem ihned po sběru.

6kg Frankovky - cukernatost 17°, doslazeno na 21°. Nechal jsem ji ležet asi týden na slupkách, aby se pořádně macerovala. Neměl jsem na ni čas. Ukázalo se to jako chybné, pokud se namačkané hrozny nechávají ležet, musejí se míchat. Já je nemíchal, takže vrch se neprodyšně uzavřel takovou slupkovou škaredou "zátkou", která snad i trochu chytla plíseň. Zátku ze slupek jsem odebral a vyhodil, zbytek vylisoval. Při lisování hrozny vůbec nevoněli, spíš měli takový "čmuch" - to proto, že jsem naležené hrozny pravidelně nemíchal. Nedával jsem tomu moc šancí, ale zázrak - po 3 dnech po naočkování se z toho stal výborný burčák, po dalších 3 dnech výraznější kyselinka (prokvasilo více cukru). Dle slov mé ženy - není to vůbec špatné!
Zajímavost - hotový burčák se, asi díky vylisování až po týdenním naležení slupek, vůbec nezakalil, je krásně čistý.

5kg Anonymních hroznů neznámé červené odolné odrůdy, málo zralé. Nenechal jsem ležet na slupkách, při lisování krásně voněli, výsledek - kyselé jak žour - 12°. Doslazeno jako pokus na 21°. Výsledek - hrůza.

A co Váš burčák?

Jak mi roste Bianka IV - Sklizeň révy

Letos málem žádná sklizeň nebyla. :-)

Bianka letos prospívala, žádné větší znaky jakýchkoliv nemocí, nemusel jsem ani jednou stříkat.
Násada hroznů byla veliká, tak jsem raději zavčas redukoval, aby se tříleté rostliny moc nevysílily.
Nechal jsem na každém letorostu po dvou hroznech, vyjímečně na silnějších i 3 hrozny.
Bianky mám 2 hlavy, u jižní zdi. Tu napravo mám vedenou na 2 tažně a je zde krásně vidět, jak je rostlina vyrovnaná a všechny letorosty stejně silné.
Na levé hlavě jsem naopak nechal dole 2 krátké tažně a nahoře, asi 2,2m nad zemí vyrašit 2 letorosty z vrchních oček. Je zde krásně vidět, co je to ta "Apikální dominance" Rostlina se prostě snaží dát veškerou energii nahoru a na spodní tažně trošku zapomíná. Takže letorosty, které vyrazili ze spodní části rostliny jsou slabé, krátké a s malou násadou. Zatímco ty nahoře jsou silné a dlouhé. Když kouknete na obrázek níže, jde to všechno hezky vidět.

Bianka 4.7.2017

Já takto vedu rostlinu nalevo schválně, chci aby mi udělala horní kordónové vedení. Spodní tažně půjdou nejspíš příští rok pryč. Nebo tam nechám jen dvouoké čípky. S rostlinou se dá hezky hrát, člověk je pak zvědavý jak mu to další rok poroste.

Bianka 14.7.2017

V půlce Července jsem po loňských zkušenostech navěsil sítě a udělal jsem dobře. Ptákům zůstali mé hrozny zapovězeny.


Bianka 4.8.2017

Bianka mi začala dozrávat už kolem 16. srpna. Násada hroznů vypadala pozitivně. Levý keř měl hrozny nahoře sladké nejmíň o týden dřív než dole. Keř napravo uzrál později, ale všechny hrozny ve stejný čas, tak 24-26.8. Vzhledem k tomu, že jsem v tu dobu trávil čas na dovolené, tak na to první přišly vosy a sršně. Jako druhé pak včely. Po dovolené keře vypadali pěkně utrápeně, spousta hroznů nabodaných a hnilých. Pouštěli se do toho i mouchy. Skleničky s pivem sice pár vos, much a tak, zaujmuli, ale hrozny jsou hrozny...


Bianka - 28.8.2017

 První panenská sklizeň tedy proběhla 28.8. večer. A dalo mi to zabrat, stále ještě bylo všude kolem spoustu přiopilých vos a včel. Ztráty na hroznech tak 1/4.

Půlka hroznů na jídlo a druhá půlka na mošt. Toho jsem vylisoval asi 1,5 litru. Srandovní množství, ale je skvělý! Na lisování jsem použil starý lis po pradědečkovi, který původně sloužil asi na rybíz a lisoval jsem přes látkovou plínku. Ta mi praskla, záclona, nebo pytel by byli asi lepší.
V každém případě se podařilo.

Zbytek vylisovaných šlupek mi přišel ještě hodně nedolisovaný, tak jsem jej zalil vodou a přidal cukr. Z toho zkusím vylisovat "Druhák" a nechat ho zkvasit.

Na závěr přidám fotku moštu a hroznů, radost pohledět. Příští rok toho snad bude víc, i z mé mikrovinice.




Zakládám mikrovinici V - jarní mrazíky, praktické tipy

Mrazíky

Jak jste si určitě všimli, minuly 2 měsíce a já nic nenapsal. Za ty 2 měsíce se moje mikrovinice pěkně pohnula. Zasázené sazenice byli každý kus přikrytý navrstvenou hromádkou kypré zeminy, aby je nepoškodily mrazy a nevytáhlo sluníčko dřív, než je třeba. V první polovině dubna se udělalo tak krásné, teplé počasí bez mrazíků, že jsem sazenice odkryl, krásně narašené, první lístky, prostě radost.
Z 20ti sazenic mělo v polovině dubna lístky tak 16 z nich. Jenže přišel konec dubna a hlásili mrazíky. Říkal jsem si, že to nebude nic hrozného, mám přece kolem sazenic ochrany, takže se tam ten mráz jen tak nedostane. VELKÁ CHYBA! Přes noc bylo snad jen mínus jeden či dva stupně, ale to stačilo. Sazenice to sežehlo skoro všechny, nejhůř dopadl Sevar, který už měl snad 5 lístků.
Sazenice se začali pomalu vzpamatovávat, nejlíp asi Hibernal. Ale kolem 8. května přišel opět ranní mrazík, tentokrát mnohem slabší, snad jen mínus 0,5 stupně. I to stačilo na lehké sežehnutí lístků, naštěstí nic vážnějšího.

Ponaučení do příště:

• Révu sázet příliš brzy na jaře není radno. A pokud! Tak zahrnout vrstnou kypré zeminy a nechat až do ledových mužů (12. - 14. Května)
• Vrstva zeminy na rostlině by měla způsobit to, že réva začne rašit mnohem později, než když ji v dubnu vytáhne sluníčko, teplota země po zimě ji zpomalí.
• Pokud přece jen vyraší několik lístků, zkusil bych je na noc, kdy hlásí mrazíky, zakrýt třeba slámou, normálně bych ji nasypal do tubusu. To by mělo pomoct.

Právě vyrašený výhon Révy Vinné.

Křehké letorosty, selekce.

V druhé polovině května se většina rostlinek vzpamatovala, vyrašily dokonce i ty, které předtím nejevili známky rašení, z 20ti rostlinek se 19 probudilo. Začaly se hezky šplhat nahoru, nejrychleji Early Seedless, koncem května už dobrého půl metru! V této době - v 2. polovině května je dobré provést selekci, aby z každé rostlinky šel jeden hlavní výhon, který se bude šplhat nahoru a jeden záložní. Já si pořád říkal, k čemu ty záložní, zbytečně rostlinku i hlavní výhon oslabují, tak jsem nechával jen jeden. Opět chyba, tímto svým malicherným omylem jsem zlikvidoval jednu sazenici, výhony jsou strašlivě křehké a tento mi prostě zůstal v ruce a druhý už tam nebyl.. a nejspíš ani nenaraší :-( 
* Nakonec narašila, v druhé polovině července se normálně probrala, jen už nenarostla tak jak ostatní.


Ponaučení do příště:

• Na každé sazenici nechejte jeden hlavní a jeden vedlejší výhon. Zbytek bez milosti vyškubat.
• Hlavní výhon by měl být vždy ten nejsilnější, vedlejší by mu neměl konkurovat, měl by být pouze jako záloha, takže je dobré ho třeba za 3. lístkem zaštípnout.
• Pokud se Vám stane, to co mě, že ten hlavní výhon nechtěně ulomíte. Tak ten vedlejší výhon, byť zakrácený, tam pořád  je. Tři, čtyři lístky záložnímu výhonu stačí, aby vytáhl nějaký nový zálistek a z toho pak vznikne nový hlavní výhon!

Vyrašený výhon révy 4.5.2017

Zálistky

Od konce května je ten pravý čas na vytrhávání zálistků. Některé odrůdy jsou bujnější a vytvářejí zálistky dříve a větší, než jiné. Obecně vytrhávání zálistků podporuje růst hlavních letorostů, keř se tolik nezahušťuje a tím se vlastně jedná o nepřímou ochranu před plísněmi a houbovými chorobami. Nehledě na to, že pokud bychom zálistky neredukovali, násobně bychom zvýšili náročnost rostliny na vodu. Čím větší plocha listů - tím větší je pak odpar vody z nich. Réva pak vynaloží veškerou možnou energii na rozvoj dalších a dalších letorostů, které vzniknou ze zálistků. Dřevo révy tak rychle nevyzrává a je pak citlivější na zimní mráz. Energie, kterou vynaloží na svůj růst, pak nemůže být v takové míře vynaložena na ukládání cukrů do hroznů. Všechno souvisí se vším, kruh je uzavřen :-)

Takže, zálistky škubat pryč - v zóně hroznů je to nutnost!
(Na obrázku je ukázáno, kde zálistky najdete na 3 roky staré révě, ale úplně stejné je to i u nových sazenic)



Zásitky (červeně) je nutno vyškubat.

Určitě doporučuji přečíst si nějaké odborné publikace zabívající se pěstováním Révy Vinné, pro zmatení se tam třeba dočtete i to, že pokud několik zálistků, především v horní části keře necháte, může to příznivě ovlivnit cukernatost hroznů, to už je ale vyšší level.

Osečkování

Osečkování je vlastně vylomení vrcholu letorostu, prostě uštípnete třeba poslední 2 lístky. Tím se vývoj letorostu pozastaví, letorost lépe vyzraje a rostlina se začne víc soustředit na bobule, tedy hrozny (to až ty víceleté, nikoliv mladé sazenice, tam je nutné jakýkoliv náznak hroznů okamžitě likvidovat).

Co se týče mladých sazenic, osečkování se u nich provádí až tak v červenci, či srpnu.
Nechají se obvykle vyrůst tak do dvou metrů a další rok v únoru se pak zakracují a ohýbají do tažňů.  Když nevyrostou, tak vyrostou další rok, to už musí!

U starších sazenic se provádí osečkování, jakmile letorosty dosáhnou větší délky - obvykle víc než metr (záleží na spoustě věcí, někdo může mít listovou stěnu třeba dvoumetrovou). Na obrázku je naznačeno, kde zhruba by se mělo osečkování provést (ukazuji na 3 roky staré Biance), ve skutečnosti jsem nechal letorosty ještě o kousek delší.


Osečkování (červeně) je nutné provést zavčas.

Už jsem viděl i zahrádkáře, kteří osečkování provedli takřka fatální - ustřihli letorosty hned za hroznem a nechali tak 2 listy. Rostlina pak nemá žádnou šanci hrozny vyživit a sama se extrémě vyčerpá. Pak se nikdo nemůže divit, že taková réva nepřežije zimu..

Zakládám mikrovinici IV - stavba drátěnky

Minule jsem skončil nákupem sazenic.
Pro sazenice je potřeba vyhloubit jámu hlubokou cca 30-40 cm. Zastřihnout sazenici kořínky na délku dlaně a sazenici v jámě umístit našikmo k vodícím tyčkám (třeba roxorům). Je dobré si rozvrhnout, kde přesně budou opěrné sloupky drátěnky a jednotlivé roxory.

Já si udělal super nákres celé své drátěnky:

Materiál na drátěnku jsem nakoupil v EIKA v Brně:

Název	délka	množství	cena/ks,kg	cena celkem
Vin. Sloupek vinohr. SK	2,7 m	4	248,8 Kč	995,4 Kč
Vin. Sloupek vinohr. NOVUM	2,5 m	2	169,0 Kč	338,0 Kč
Kryty sazenic - tubus 80x80mm	0,58 m	20	10,4 Kč	208,4 Kč
Řetěz poz. Pr. 3	0,25 m	20	12,0 Kč	239,6 Kč
Kotva ocelová	-	4	95,2 Kč	380,6 Kč
GRIPPLE spojka	-	20	23,9 Kč	478,0 Kč
spona fixační k opěr tyč.	-	20	1,3 Kč	26,6 Kč
roxory pr. 6mm	1,3 m	20	6,5 Kč	130,7 Kč
drát poz., pr. 2,24mm	203 m	6,3 kg	36,2 Kč	227,8 Kč
drát poz., pr. 3,15mm	80 m	4,9 kg	36,2 Kč	177,2 Kč
Total				3 202,1 Kč

 

Co jsem zapoměl, nebo co neměli jsem pak ještě dokoupil v E-shopu Oslavan:

Název	délka	množství	cena/ks,kg	cena celkem
Vyvazovací drátky v papíru	0,1 m	1000	0,028 Kč	28,0 Kč
Gripple Twister	-	20	3,0 Kč	60,0 Kč
DRAHTHAKEN	-	20	1,3 Kč	26,0 Kč
spona fixační k opěr tyč.	-	20	2,3 Kč	46,0 Kč
Čtvercová koncovka na sloupek	0,085 m	4	17,0 Kč	68,0 Kč
REBSTAR - pro upevnění tažňů		20	1,9 Kč	38,0 Kč
Total				266,0 Kč

Celkem

Jak vidíte výše, stavba mě přišla na cca 3500 kč + 700 kč za sazenice.
Finančně se rozhodně vyplatí udělat jeden delší řádek, než několik kratších.

Co se týče drátu, tak je zajímavé, že v Eice vůbec netušili kolik kg váží 1metr drátu. Je dobré se na to připravit. 1m drátu 2,24mm váží 0,031kg a 1m drátu 3,15mm váží 0,061kg. Já chtěl drát původně slabší, nikoliv pozinkovaný, ale aluzinkový. Jenže ouha, v Eice měli Aluzinkový pouze po 25kg baleních a to bych vážně nespotřeboval - na jedno balení vychází přes kilometr drátu.
Proto jsem vzal větší průřez v Pozinku, drátěnka musí něco vydržet.

Něco jsem ještě nepoužil, nenatahal jsem dvojdrátí - takže další drát mám uložen na příští roky, stejně tak řetězy a čtvercovou koncovku. Vyvazovací drátky mám do zásoby, stejně jako příchytky tažňů.

Několik tipů pro samotnou stavbu:

• Má smysl napřed vyměřit a postavit drátěnku a až pak zasadit sazenice. Nestane se Vám, že nějakou nechtěně ušlápnete a navíc máte víc prostoru pro manipulaci. 

• Na přitlučení opěrných tyček je dobré vzít si žebřík - dvoják a zatloukat je přes pevné prkno pořádným kladivem.

• Pokud chcete ušetřit pár korun za spony, které fixují roxory k drátu, tak to nedělejte. Spony se vážně vyplatí, na roxory totiž budete později dávat ochrany sazenic. A jakmile sazenice vyrostou, zase je budete dávat pryč a bez odstranění fixace k drátu se to neobejde. Práce se sponami je jednoduchá.

• Nepoužil jsem ocelové lanko na připevnění kotvy ke krajním tyčím, použil jsem normální drát 3,15mm a je to vpohodě :-)

• Spojky GRIPPLE jsou super a práce s nimi parádní. Za tu cenu stojí, fakt!

• Zajímavá informace je, že všude ke spojkám GRIPPLE nabízejí kleště za několik tisíc. Kleště nejsou potřeba, jen je s nimi jednodušší dráty utahovat. Jinak to jde i rukou. Později jsem přikoupil i Gripple twister na ochranu konců drátů, ať se o to někdo nepořeže (a vypadá to líp).

Nakonec fotka, jak se mi to povedlo ;-)

Zakládám mikrovinici III - přípravy a nákup sazenic

Jamile se koncem února trošku oteplilo a já ostříhal révu, co mám u zdi, přišel na řadu druhý řádek mé mikrovinice. Opět jsem postupoval stejným způsobem, vyměřil jsem si řádek 10m dlouhý v rozteči od předchozího 2m.
Rozteč řádků je rozhodujícím faktorem pro výšku budoucí vinice - čím větší rozteč řádků, tím vyšší může být listová stěna a ve finále i počet hroznů na letorost. Díky té vysoké listové stěně, která hrozny pak bez problémů vyživí.
Obryl jsem na šířku 60cm, na jednu stranu jsem vyházel hlínu z hloubky 40cm, prostě tu úrodnější část. Na obrázku je i vidět řádek z podzimu (napravo)

Na druhou stranu přišla hlína z hloubky asi 40 - 70cm, ta méně úrodná.
Na dno jsem pak naházel Cererit a navozil několik koleček kompostu.
Pak zaházet - dolů přijde úrodná půda, nahoru pak přijde hlína, co byla původně vespod.

Tím bude mít réva zaručen dostatečný přísun živin na dlouhou dobu dopředu.
Půda připravena, hurá!

Teď na nákup sazenic Révy.
Už nějakou dobu jsem sledoval stránky Bílovínu - http://www.sazenice-revy.cz/
A chystal výlet do Velkých Bílovic pro sazenice. Odolné a stolní odrůdy jsou každoročně velmi brzy vyprodané. Cena je přiměřená cca 37kč za moštové a 50kč za stolní odrůdy.
Já dlouho rozmýšlel jakou odrůdu pro svoji mikro vinici vyberu. Chtěl jsem odrůdu odolnější, moštovou a mám rád Ryzlinkové typy vín. Takže z dlouhodobého hlediska u mě vítězí Hibernal. Mám ale trošku strach z toho že u mě nestihne dozrát a byla by to pak vinice na prd. Takže někonec jsem se rozhodl pro 10 sazenic Hibernalu a zbytek vzít jako test jak se u mě bude dařit dalším odrůdám. (mikrovinici mám u Brna, v nevinařské obci, v nadmořské výšce cca 270 - 300 m.n.m.)

Nakonec jsem byl tak nervózní, že mě vyprodají mnou vybrané odrůdy, že jsem pro sazenice vyrazil hned začátkem Března. Dokonce jsem narazil ještě na jednoho prodejce sazenic z Dyjákoviček, který měl přesně to co jsem chtěl  - http://www.sazenice.prodejce.cz/  Měl jsem cestu kolem Znojma a tak to bylo kousek. Cena příznivá cca 35kč za sazenici.
Nakonec jsem pořídil moštové:
10x Hibernal
2x Malverina
2x Mery
2x Savilon
2x Sevar
Stolní:
2x Krystal
1x Phoenix
1x Early Seedless

Sazenice měli v Dyjákovičkách opravdu pěkné, uložené v obrovských sklepních prostorách v místním kopaném písku, naroubované, zavoskované.

Doma jsem pro sazenice zhotovil popisky, to je důležité, jinak nevíte co kde máte.
Sazenice jsem namočil do kýble s vodou a hurá druhý den sázet!

Řez révy vinné v třetím roce

A mám ostříháno :-)

Jakmile se udělalo hezky a teplota vystoupala na plusové hodnoty 8-10 stupňů hned mě to vytáhlo ven. Začal jsem se starými jabloněmi, které bylo potřeba pořádně ořezat. A o víkendu jsem ostříhal i mé 2 hlavy Bianky (velmi ranná odrůda révy vinné). Uvědomil jsem si, jaký je v řezu mezi jabloní a révou rozdíl. U jabloně se řeže ihned za očkem, kdežto u révy se řeže 1-2cm za očkem. To je důležité! U jabloně by totiž takovéto "špačky" mohli napáchat paseku a být zdrojem případné infekce. Kdežto Réva potřebuje ten kousek dřeva na to, aby se pletiva zatáhla a očko dobře rostlo.

Já tentokrát hlavy řezal na 2 tažně.



Následuje vyvázání a zakrácení na max. 6-8 oček na každém tažni. Počítejte jen ta výrazná očka. Pokud jsou některá příliš blízko sebe, nebo úplně u začátku tažně, bez milosti vyškubnout!

Při vyvazování ohýbejte velmi pozvolna, bylo by opravdu blbé, kdyby jste tažeň zlomili. Já měl celkem strach. Tažeň napravo už vedl hezky sám od sebe, ale ten nalevo při vyvazování docela praskal. Pokud máte nějaký tip jak bezpečně vyvázat, sem s ním!

Ještě k tomu škubání oček, nebojte se toho! Přikládám krátké video ;-)

Druhou hlavu jsem vyvázal také na 2 tažně, ale chtěl bych do budoucna, aby se pnula nahoře po zdi a po brance. takže jsem tažeň napravo vyvázal do drátěnky a nechal 6 pupenů a tažeň nalevo nechal svisle. Nahoře na něm jsem nechal v ideální výšce 2 pupeny a zbytek vyškubal. Je to takový pokus.
Uvidím jak se vyplatí. (možná nahoře zapěstuji kordónové vedení).

Tímto způsobem prý v německu předcházejí jarním mrazíkům. Vyvážou jeden tažeň a druhý nechají nevyvázaný. Pokud přijdou jarní mrazíky, tak je velká pravděpodobnost, že díky dominanci nevyvázaného tažně tento vyraší dřív a ten druhý zase později. (říká se tomu apikální dominance) Pokud mrazíky udeří, spálí ten nevyvázaný a vinaři ho odstřihou pryč. Ten vyvázaný, opožděný pak vesele kvete o něco později, ale nezmrzne! A o tom to je.
Co dělají když mrazíky neudeří nevím a ani nevím co dělají s tím, že pak rána po tažni slzí a réva se vysiluje. Hmm, někdo nějaký nápad?


Pokud máte nějakou dobrou odrůdu co máte rádi, udělejte si z toho co ostříháte řízky. Réva se takto dá hezky množit. (Ve vinařských oblastech řádí révokaz, takže se to moc nevyplatí dělat, ale jinde jo). Já to loni zkoušel, je dobré řízky namočit do nějakého protiplísňového roztoku. Mě se bez něj ujali jen 2 řízky z 10... Za rok budu zkoušet znovu a zkusím je nejen namočit, ale také je asi dám do sklepa, do vlhkého písku.