Zakládám mikrovinici V - jarní mrazíky, praktické tipy

Mrazíky

Jak jste si určitě všimli, minuly 2 měsíce a já nic nenapsal. Za ty 2 měsíce se moje mikrovinice pěkně pohnula. Zasázené sazenice byli každý kus přikrytý navrstvenou hromádkou kypré zeminy, aby je nepoškodily mrazy a nevytáhlo sluníčko dřív, než je třeba. V první polovině dubna se udělalo tak krásné, teplé počasí bez mrazíků, že jsem sazenice odkryl, krásně narašené, první lístky, prostě radost.
Z 20ti sazenic mělo v polovině dubna lístky tak 16 z nich. Jenže přišel konec dubna a hlásili mrazíky. Říkal jsem si, že to nebude nic hrozného, mám přece kolem sazenic ochrany, takže se tam ten mráz jen tak nedostane. VELKÁ CHYBA! Přes noc bylo snad jen mínus jeden či dva stupně, ale to stačilo. Sazenice to sežehlo skoro všechny, nejhůř dopadl Sevar, který už měl snad 5 lístků.
Sazenice se začali pomalu vzpamatovávat, nejlíp asi Hibernal. Ale kolem 8. května přišel opět ranní mrazík, tentokrát mnohem slabší, snad jen mínus 0,5 stupně. I to stačilo na lehké sežehnutí lístků, naštěstí nic vážnějšího.

Ponaučení do příště:

• Révu sázet příliš brzy na jaře není radno. A pokud! Tak zahrnout vrstnou kypré zeminy a nechat až do ledových mužů (12. - 14. Května)
• Vrstva zeminy na rostlině by měla způsobit to, že réva začne rašit mnohem později, než když ji v dubnu vytáhne sluníčko, teplota země po zimě ji zpomalí.
• Pokud přece jen vyraší několik lístků, zkusil bych je na noc, kdy hlásí mrazíky, zakrýt třeba slámou, normálně bych ji nasypal do tubusu. To by mělo pomoct.

Právě vyrašený výhon Révy Vinné.

Křehké letorosty, selekce.

V druhé polovině května se většina rostlinek vzpamatovala, vyrašily dokonce i ty, které předtím nejevili známky rašení, z 20ti rostlinek se 19 probudilo. Začaly se hezky šplhat nahoru, nejrychleji Early Seedless, koncem května už dobrého půl metru! V této době - v 2. polovině května je dobré provést selekci, aby z každé rostlinky šel jeden hlavní výhon, který se bude šplhat nahoru a jeden záložní. Já si pořád říkal, k čemu ty záložní, zbytečně rostlinku i hlavní výhon oslabují, tak jsem nechával jen jeden. Opět chyba, tímto svým malicherným omylem jsem zlikvidoval jednu sazenici, výhony jsou strašlivě křehké a tento mi prostě zůstal v ruce a druhý už tam nebyl.. a nejspíš ani nenaraší :-( 
* Nakonec narašila, v druhé polovině července se normálně probrala, jen už nenarostla tak jak ostatní.


Ponaučení do příště:

• Na každé sazenici nechejte jeden hlavní a jeden vedlejší výhon. Zbytek bez milosti vyškubat.
• Hlavní výhon by měl být vždy ten nejsilnější, vedlejší by mu neměl konkurovat, měl by být pouze jako záloha, takže je dobré ho třeba za 3. lístkem zaštípnout.
• Pokud se Vám stane, to co mě, že ten hlavní výhon nechtěně ulomíte. Tak ten vedlejší výhon, byť zakrácený, tam pořád  je. Tři, čtyři lístky záložnímu výhonu stačí, aby vytáhl nějaký nový zálistek a z toho pak vznikne nový hlavní výhon!

Vyrašený výhon révy 4.5.2017

Zálistky

Od konce května je ten pravý čas na vytrhávání zálistků. Některé odrůdy jsou bujnější a vytvářejí zálistky dříve a větší, než jiné. Obecně vytrhávání zálistků podporuje růst hlavních letorostů, keř se tolik nezahušťuje a tím se vlastně jedná o nepřímou ochranu před plísněmi a houbovými chorobami. Nehledě na to, že pokud bychom zálistky neredukovali, násobně bychom zvýšili náročnost rostliny na vodu. Čím větší plocha listů - tím větší je pak odpar vody z nich. Réva pak vynaloží veškerou možnou energii na rozvoj dalších a dalších letorostů, které vzniknou ze zálistků. Dřevo révy tak rychle nevyzrává a je pak citlivější na zimní mráz. Energie, kterou vynaloží na svůj růst, pak nemůže být v takové míře vynaložena na ukládání cukrů do hroznů. Všechno souvisí se vším, kruh je uzavřen :-)

Takže, zálistky škubat pryč - v zóně hroznů je to nutnost!
(Na obrázku je ukázáno, kde zálistky najdete na 3 roky staré révě, ale úplně stejné je to i u nových sazenic)



Zásitky (červeně) je nutno vyškubat.

Určitě doporučuji přečíst si nějaké odborné publikace zabívající se pěstováním Révy Vinné, pro zmatení se tam třeba dočtete i to, že pokud několik zálistků, především v horní části keře necháte, může to příznivě ovlivnit cukernatost hroznů, to už je ale vyšší level.

Osečkování

Osečkování je vlastně vylomení vrcholu letorostu, prostě uštípnete třeba poslední 2 lístky. Tím se vývoj letorostu pozastaví, letorost lépe vyzraje a rostlina se začne víc soustředit na bobule, tedy hrozny (to až ty víceleté, nikoliv mladé sazenice, tam je nutné jakýkoliv náznak hroznů okamžitě likvidovat).

Co se týče mladých sazenic, osečkování se u nich provádí až tak v červenci, či srpnu.
Nechají se obvykle vyrůst tak do dvou metrů a další rok v únoru se pak zakracují a ohýbají do tažňů.  Když nevyrostou, tak vyrostou další rok, to už musí!

U starších sazenic se provádí osečkování, jakmile letorosty dosáhnou větší délky - obvykle víc než metr (záleží na spoustě věcí, někdo může mít listovou stěnu třeba dvoumetrovou). Na obrázku je naznačeno, kde zhruba by se mělo osečkování provést (ukazuji na 3 roky staré Biance), ve skutečnosti jsem nechal letorosty ještě o kousek delší.


Osečkování (červeně) je nutné provést zavčas.

Už jsem viděl i zahrádkáře, kteří osečkování provedli takřka fatální - ustřihli letorosty hned za hroznem a nechali tak 2 listy. Rostlina pak nemá žádnou šanci hrozny vyživit a sama se extrémě vyčerpá. Pak se nikdo nemůže divit, že taková réva nepřežije zimu..