Valtice - Vinařská stezka

Někde na internetu jsem se dočetl, že ve Valticích se mimo jiné nachází i Vinařská stezka. Na níž leží i pokusná vinice Střední vinařské školy. Tak jsem vymyslel ideální výlet na nedělní odpoledne a hurá do Valtic!
Spoléhal jsem na to, že takové stezky bývají poměrně dobře značené a také na to, že mám na mobilu offline turistické mapy. Jaká to chyba! U zámku, ani na náměstí rozhodně není žádné značení, ani šipky a offline turistické mapy lžou. Celá Vinařská stezka byla totiž vybudována již v roce 2000 a od té doby se spousta věcí změnilo. Takže my to vzali z náměstí ulicí Růžovou, Vinařskou, okolo areálu CHÂTEAU VALTICE a vzhůru na kolonádu na Reistně. Po cestě na Reistnu je spousta krásných vinic a viniček pod názvem viniční tratě "Terasy u Křížového sklepa" a "Pod Raistnou". Rozhodně to stojí za zhlédnutí. Takže já tam třeba našel inspiraci, jak přesně je realizovaná drátěnka pro pnutí révy.

Z Reistny jsme se vydali okruhem kolem viniční tratě "Nad peklem" až na místní část "Celňák".




Ryzlink Rýnský na viniční trati "Nad peklem"

Od toho kolem krásné a dlouhé viniční trati "Hintertály", která je zasazena v romantickém Jiho-západním svahu.




Tramín Červený (předpokládám!) na viniční trati "Hintertály"

 Dále přes "Horní čtvrtě", kde jsem u nás konečně! narazil na vinici, které vévodí rozkvetlé růže. Nádherná inspirace pro založení mé mikro vinice. Růže nemají pouze okrasnou funkci, k vinicím se dávají jako signální rostliny pro padlí. Jakmile je růže, která je méně odolná a má citlivější listy napadena padlím, to stejné v brzké době hrozí i révě a je nutné co nejdříve stříkat. Odtud už jen kousek zpět do Valtic. Všeho všudy v nohách asi 9km a do Vinařské stezky jsme se trefily asi z poloviny.



Vinice ve viniční trati "Horní čtvrtě"

Unaveni z cesty jsme pak navštívili vinotéku u zámku Valtice, na každé lahvi si přirážejí snad stovku. Rychle pryč. Na příjemější místní vinotéku jsme pak narazili na náměstí "U sommeliéra", od milé paní jsme se pak i mimo jiné dozvěděli, že pokusná vinice vinařské školy byla čerstvě zrušena a zaorána. Cože? To jako vážně?!


Takže pokud se do Valtic chystáte jako já, nepodceňte přípravu, vinařská stezka je i bez pokusné vinice moc hezká.




Hintertály a pohled na Valtice

Na závěr přidávám pár cenných odkazů:

Mapa Vinařské stezky:
http://www.valtice.eu/naucna-vinarska-stezka/ms-3495

Mapa viničních tratí:
http://www.vocmikulov.cz/mapa/

Zakládám mikrovinici II

Konečně jsem se dostal k tomu něco málo pokročit s přípravami. Včera odpoledne se mi podařilo navozit asi 5 koleček kompostu a rovnoměrně rozprostřít na dně jámy.

Pak mě zastil krátký déšť. Ale nelenil jsem a ihned po dešti jsem do jámy nahrnul úrodnější polovinu hromady. Úplně zadarmo to nebylo, je potřeba odstranit kořeny pýru a jiných plevelů, ať to nemají tak jednoduché. Sem-tam naplocho lopatou rozbít tvrdou hrudu hlíny a člověk se u toho docela hezky zapotí. Co mě trošku překvapilo je, že potom co jsem jámu zasypal úrodnou půdou, na tu neúrodnou moc místa nezbývá. Jasně, hlína ještě trošku poklesne, je teď krásně prokypřená. Ale rozhodně mě to utvrdilo v tom, že 60cm hluboká jáma je tak akorát a hlouběji to nemá smysl. O pár dní později se dostávám i k zahrnutí - vzniká takový malý kopeček. Jakmile bude trochu času, tak se pustím i do druhého řádku!

Znojemské vinobraní

Tak se mi po delší době podařilo navštívit Znojemské historické vinobraní. Mimo jiné jsem ochutnal cca 6 vzorků burčáku, který zde nabízely jak oficiální mázhauzy, tak i vinárny a podloudné stánky. Jen mi bylo s podivem, že se na takto velké akci objeví i stánek s nápisem "Burčák od vinaře" - No to je mi překvapení!
Já se raději podloudným stánkům vyhnul a zamířil rovnou do mázhauzů. Tam jsem našel skvělý burčák od Lahoferu (Muškát), Znovínu (Müller Thurgau) a od Vinic Hnanice(Muškát).
Bohužel jsem však také ochutnal burčák od Vinařství Lambeck - Müller Thurgau BIO. Snažili se nápisem "BIO" nejspíše zakrýt to, že jejich Burčák nejen, že neměl odpovídající barvu, spíše jako jablečný mošt. Ale také tak chutnal! Nemyslím, si, že by měli odvahu nabízet pod napisem Burčák nefalšovaný Jabčák, ale čím to mohlo být? Mohl burčák chytnout jablečné kvašení? To by mě tedy zajímalo..

Z vín, která se zde dala zdegustovat u jednotlivých Vinařství, nebo třeba ve stánku VOC Znojmo mě pak nejvíce zaujal polosladký Kerner 2015.


Kerner 2015
Vinice Hnanice

Polosladké
Víno s přívlastkem VÝBĚR Z HROZNŮ (Panenský sběr)
Vinařská obec HAVRANÍIKY
Viniční trať STARÉ VINICE
Kyseliny 7,1 g/l
Zbytkový cukr 38,8 g/l
Bezcukerný extrakt 35,5 g/l
Alkohol 11,5%


Když jsem se při odchodu z vinobraní rozhodl láhev zakoupit, podařila se mi drobná záměna. Kerner jsem koupil ,ale polosuchý namísto polosladkého. V druhém mázhauzu vinařství Vinice Hnanice měli holt trošku jiný výběr a především i jiný Kerner..

Poslední, co bych chtěl z návštěvy Znojma vypíchnout, je velmi krásná Rajská Vinice, kterou spravuje Lahofer. V roce 2011 a 2012 zde nasadili cca 0,2ha Sauvignonu, Veltlínského Zeleného a Ryzlinku Rýnského. Založena byla v místě prastarých vinic, které zde byli před několika staletími. Vedení révy je "na hlavu" a vyvazována je u dřevěných kůlů, tak jak to kdysi bývalo. Během vinobraní jsem se jal drobného průzkumu, ale jelikož byla tma, moc jsem toho nevyzkoumal :-) Snad jen to, že si tam museli pěkně máknout, především s terasováním. Půda je krásně kamenitá a částečně sprašová (to snad nelžu!). Réva je stříhána na hlavu cca 15 cm nad zemí, takže je určitě velmi důležité, aby zde nerostla žádná tráva, ani plevel. Jinak by pak mohla jít veškerá úroda do háje. Na jaře z hlavy vyrostou letorosty a ty se těsně před kvetením musí všechny obejít a přivázat k dřevěnému kůlu. Poměrně pracné vedení se snad vyplatí!




Přidávám ilustraci ze stránek Lahoferu, jak je to tam krásné.

Zakládám vinici - mikrovinici I

Letos jsem si dal za úkol založit na mé nevelké zahradě mikrovinici.
Někde jsem četl, že zakládat by se mělo alespoň rok předtím, než Révu opravdu zasadím. V knížkách a v různých článcích píšou, jaká že skladba travin by se měla vyset. Vždy když hledám jak na to, tak všichni kopírují: "5 kg inkarnátu, 5 kg švédského jetele, 4 kg bílého jetele, 15 kg vojtěšky, 6 kg jílku italského a 8 kg hořčice žluté a bůhví kolik pelušky" a to všechno na 1 hektar.
Vždyť to je přece hrůza!
Možná tak u velkopěstitelů se zaobírají tím co všechno zasadí, jak to zorají hlubokou orbou. A pro ně je přece nesmysl, aby si něco takového přečetli v článcích určených pro amatéry, jako jsem já.
Co mě přijde jako smysluplná informace, je to, že půda se opravdu musí připravit a to dobře. A taky to, že pokud vím, že za pár let chci založit vinici, je dobré nasadit tam rostliny z čeledi Bobovitých, ty mají totiž tu super schopnost přeměnit vzdušný dusík na dusičnany využitelné pro obohacení půdy a o to jde!
Réva má ráda prokypřenou, nikoliv udusanou půdu. A vzhledem k tomu, že s révou je to na dlouhé lokte, než začne rodit. Tak to přece nejde jen tak, do nepřipravené hlíny píchnout pár sazenic a čekat, že to všechno nějak samo vyroste.
Já to celý rok odkládal na Srpen a ono už je Září.

Takže jak na to šel já:
Vytyčil jsem plochu, kde by moje mikro vinice mohla v budoucnu být.
Pozemek je lehoučce ukloněn k Jihu, takže jsem zvolil osvědčený Jiho-Severní směr řádků. Osvědčený proto, že když se kouknete na vinice třeba na Jihu Moravy, tak pokud nejsou terasovité, mají právě tento směr. No a hlavně, když je řádek tímto směrem, tak na sebe sazenice tolik navzájem nestíní a sluníčko je hezky rovnoměrně osvětluje celý den. Toto už mají vinohradníci vychytané.
Já si takto vytyčil 2 řádky ve sponu 2x1m. Rozuměj, ty 2 metry, to je rozestup mezi řádky a ten jeden metr, to je vzdálenost mezi sazenicemi v řádku. S tím jedním metrem si ještě nejsem tak moc jist, možná to bude míň, ale to se rozhodnu asi až na jaře :-)
Jak jsem na ten spon 2x1m přišel? Prošel jsem si pár vinic v okolí Znojma, Hustopeč, Mikulova a Valtic a četl jsem všeliká fóra. Taky jsem si koupil dobrou knížku "Pěstujeme révu vinnou" od Viléma Krause a "Réva vinná pro malopěstitele" od Pavla Pavlouška. Obě jsou super a dozvíte se tam skoro všechno. Takže třeba je tam zmíněno, že vzdálenost řádek od sebe má vliv na to, jak může být listová stěna vysoká. Takže pokud chci zatížit každý letorost více hrozny, potřebuji odpovídající listovou stěnu pro dostatečný příjem slunečního světla. No a z toho důvodu jsem použil vzdálenost řádků 2m, abych tu listovou stěnu mohl mít vysokou až 1,4m. Kdybych použil odřádkování třeba jen metr třicet a měl víc řádků na mé malé zahradě, tak by si už při 70cm listové stěny začali navzájem stínit a o tom to je!:-)

Teď k pracím, jedno odpoledne jsem si vyhradil na to abych budoucí mikro-viničku vytyčil, natáhl provázek mezi 2 kolíky, odměřil vzdálenost k plotu, mezi 2ma řádky a tak.

Celý budoucí řádek jsem po šířce 60cm obryl rýčem a z boku odsekal drny trávy a pýru.
Tak vznikl takový hliněný pás 10x0,6 metru. Následně jsem odryl první vrstvu, cca 20cm úrodné hlíny a házel na pravou stranu od díry. To samé ještě jednou, ale neryl jsem tak hluboko. Takže cca 35 cm jáma, všechno na pravo. Jeden by neřekl, jak se u toho člověk zapotí.
Věřím, že soused se musel náramně bavit, když viděl moji lopotu (a taky si možná myslí, že jsem blázen :-D ).

Další den večer jsem odryl dalších cca 25 cm hlíny a házel nalevo. To už ale nebyla hlína černá, ale spíš taková písčito-hlinitá neúrodná směs. A o to jde!

Révě člověk musí zajistit podmínky pro život na dobrých 25-30 let. A to je nějakých let.
Takže systém je prvních 30 cm úrodné hlíny na jednu stranu jámy a dalších 30 cm neúrodné na druhou stranu. Pak se dno jámy poháže kompostem, někdo tam dává třeba i Cererit, dolů se hodí hlína úrodná, pak zase kompost a nahoru ta neúrodná. A to se hezky nechá odležet až do jara. Když tam vyroste plevel, tak vyškubat. Plánuji udržovat vršek kyprý, někde na fórech jsem našel tip používat na to rycí vidle, je to prý jednoduché a rychlé, tak jsem zvědav :-)